ŘÍM V MINULOSTI A DNES

Před týdnem jsem se vrátila z Říma a po návratu jsem si přečetla knihu Santiaga Posteguilla Já, Iulia. Děj knihy se odehrává kolem let 200 po Kristu a pojednává o boji Severa za vytvoření severovské dynastie v době vrcholného císařského období. Podařilo se mu to, ale největší zásluhy na tom měla jeho žena IULIA, která pocházela ze Sýrie a musela se potýkat i s tím, že Řím jí pohrdal a viděl v ní cizinku. Podrobně jsou v knize popsány i bitvy u Issu a Lugduna. Ponoříme se do toho, jak tehdy fungovala obrovská Římská říše na konci 2. a na začátku 3. století a jaké to přinášelo problémy tuto říši udržet funkční.

  

Ten odskok do historie mě přiměl k tomu, že jsem si uvědomila, že téměř za 2000 let se sice změnilo fungování společnosti, technologie, pokrok, ale MYŠLENÍ lidí zůstalo úplně stejné tj. touha po moci, nenávist, msta, války, korupce, týraní, chléb a hry, megalomanie, zrada, pomsta, odvaha, vytrvalost, dovednost, vědění, objevy.

Římská říše zanikla. K jejímu konci přispěly vnitřní problémy impéria, tj. sociální, ekonomické, politické, náboženské a vojenské. Jak skončila Římská říše? Roku 395 se rozdělila na západní a východní část a v roce 476 západní zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.

Památky, které nám zanechali Římané stojí za zhlédnutí, i několikrát. Vzbuzují v nás zvláštní pocity a síla a velikost Římské říše je z nich cítit. Co ale v současném Římě dnes nefunguje? Jednoznačně jsou to problémy s dopravou, silniční zácpy, přetížené metro, chaos.

V závěru se vraťme do současnosti. Myšlení lidí zůstalo stejné, tj. boj o moc, ambice, války. Vnitřní a vnější problémy u států, seskupení států narůstají. Kam to povede? Pravděpodobně k zániku současných geopolitických mocností a vzniku něčeho nového.

Na samotný konec chci být optimistická. Je fakt, že masa "obyčejných lidí" může dějiny ovlivňovat minimálně. Povznesme se nad to a žijme svůj život šťastně, mějme radost, naději, víru, nepodléhejme špatným náladám i když tlaky na nás mohou být veliké. Život je moc krátký na to, abychom ho utápěli v žalu.