Sicilský deníček

Každá země, kterou navštívíme na nás nějak zapůsobí. I když je pravdou, že náš pocit se může během let měnit.

Pobyt na Sicílii ve mně vyprovokoval malé zamyšlení, jak na mě působily země, které jsem navštívila během posledních dvou let.

POLSKO: z lidí jsem cítila energii zklamání, smutku a nespokojenosti (Krakov). Překvapilo mě to, protože před x…. lety bylo všechno jinak.

CHORVATSKO: očividně nastaveny ceny tak, že téměř všechno je předraženo a na turistu se moc nekouká jako na člověka, ale jako na peněženku. Je sice pravda, že ze sezónních výdělků žijí celý rok, ale i tak služby jsou přehnaně drahé.

FUERTEVENTURA: ta je specifická tím, že si ji buď zamilujete nebo vám stačí jedna návštěva. Fuerta mě chytla za srdce, tak mé pocity budou asi více subjektivní. Vnímáte tam mnohem víc přírodu jako celek, prostor, oceán, sílu živlů (vítr, písečné bouře calima). Turisté už začínají místním na Kanárských ostrovech lézt na nervy, ale to je pochopitelné, taky mi vadí výstavba hotelových komplexů, tu bych zakázala hned.

TURECKO: dobří obchodníci, spěch, chci toho hodně stihnout (Istanbul), pracovitost. Můj pocit je, že by to chtělo ještě párkrát se vrátit a poznat víc.

ITÁLIE (Řím): Řím je tady tisíce let a doufám, že další tisíce let zůstane se svou noblesou a památkami. Nicméně vycítila jsem počínající chaos, zejména ve veřejné dopravě.

ŘECKO (Soluň, Polychrono): Řecko vždy nabízelo, a i dnes nabízí pohodu, umí se bavit i žít. Příběh, který o tom svědčí: jeden večer jsme byli v restauraci s živou hudbou. Nikomu se nějak nechtělo začít tančit. Nakonec se toho ujal 90letý Řek a tančil tak, že strhnul i ostatní.

ČESKO: v Česku jsem ročně zhruba měsíc a půl, proto mám odstup. V poslední době cítím nespokojenost lidí a politické bojůvky, jako by všechno bylo ne pro, ale proti rozvoji.

SICÍLIE: její historie je složitá, střídali se vládnoucí země a vládci jako na běžícím pásu a ostrov vykořisťovali. Země chudá a život nelehký. Mafiosi byli dlouho vnímání jako ochránci chudých a slabých před tyranií sicilských vládců. Dnes už je mafie jiná. Členové ale nepoužívají slovo mafie ale Cosa Nostra a jestli mafie zůstane? Jsem přesvědčena, že ano, navíc funguje silné pravidlo mlčenlivosti. Film Kmotr byl natočen tak dobře, že jsme mafii chápali i když by to mělo být asi opačně.

Jaké byly mé dojmy ze Sicílie? Dostala se mi do srdce i pod kůži a upřímně nelze to ani dost dobře popsat slovy. Tak například místní lidé se chovají, a to úplně všichni, příjemně, pomohou, poradí. Měla jsem několik hovorů v galeriích, muzeích, obchodech a byly milé, jste prostě člověk, který je zajímá, ptají se i na váš život, a to jsem asi nikde jinde nezažila. Turisté nejsou pro ně peněženky. Příběh: kupovala jsem si tričko a paní se přepočítala o 90 centů v můj neprospěch, řeknete si blbost, o nic nejde, ale paní se mi desetkrát omluvila a vnutila mi Euro. Já si myslím, že to hodně souvisí s jejich hrdou povahou, svoji zemi milují a když jim něco pochválíte jsou šťastní. Já jsem si je přirovnala k takovým malým ohníčkům, které hřejí láskou a nic je nespálí a se vším si umí poradit, ale to je naučila historie. Další věc, které jsem si všimla a kterou se pravděpodobně liší Sicílie od zbytku Evropy – uctívají svoji rodinu, víkendy si hrají s dětmi, jsou věřící, chodí do kostela a určitě nepřemýšlí nad 63 nebo kolika vůbec pohlavími. Prostě normální tradiční rodiny.

Určitě se na Sicílii budu vracet, a to mi napovědělo i několik signálů. Poslední den jsem koukala do výlohy obchodu (karty), který prostě musím vidět a bohužel byl zrovna zavřený.

Vracet se nám nechtělo a funguje to tak, že člověk podle toho, jak se cítí, jaké má emoce, vyzařuje nějakou energii. Dobře, na letišti bylo zpoždění letadla, ale to není nic neobvyklého, cca 20 min. Potom jsme se usadili v letadle a já jsem měla dokonce poprvé číslo 1A. No a seděli jsme a čekali, vyšel kapitán a šel dozadu a o něco později jsme zjistili, že odletět nemůžeme, protože nejdou zavřít zadní dveře.

Kamarádka mi přes uličku řekla, že za to můžu já, protože nechci odletět. Ale dámy, které seděly vedle mě, řekly, že se jim taky nechce. Možná, a nikdo to neověří, naše energie zablokovala dveře. Ale dveře se dají spravit a odletěli jsme. Přesto jsme dostali čas navíc.

Moje názory jsou samozřejmě subjektivní, můžete mít naprosto odlišné zkušenosti. Taky to není žádná reklama na Sicílii, jen moje osobní dojmy.

A příště musím na Etnu, ať mám rozhled.